Já musel vyměnit okna, vy si kupte vosolap, říká Martin Koval
Přestože je Martin Koval, autor originálního lapače vos, na pohled mírumilovný člověk, vosy mu pijí krev už hodně dlouho. A to, že je tvůrcem vskutku unikátního zařízení na lapání dotěrného hmyzu, mu rozhodně nezaručuje vnější imunitu. Tento rozhovor vznikal ve chvíli, když Martin zrovna svačil a několik žlutočerných příslušnic řádu blanokřídlých kolem něj hladově kroužilo. I když už měl vos doslova plnou hlavu a plné zuby, stále dokola testoval, na co vosy nejvíc letí. Obložen ovocným koláčem, chlebem s vyškvařeným sádlem a prý kofolou bez cukru jsem na něj spustila lavinu otázek. A byl to bzukot, vážení.
Martine, co ty vosy kolem tebe?
Jsou fajn... když leží nohama nahoru.
Aha, aha… na co v tuto chvíli nejvíc letí?
Tak teď zrovna letí na to maso. Protože prý krmí potomstvo, které nás bude otravovat až do podzimu.
Čím tě vlastně vosy štvou?
Absolutně nerespektují moje soukromí. Já jim do baráku taky nelezu.
A kdy tě vosy naštvaly nejvíc?
Nejvíc loni, když se mi nastěhovaly do prázdné kazety od venkovní rolety nad kuchyňským oknem a nezabíralo nic, ani montážní pěna. Ty potvory si vždycky vydlabaly novou ďouru.
Jak jsi tuto prekérní situaci nakonec vyřešil?
Vyřešil jsem to výměnou oken.
Trošku drahé řešení, ale proč ne. Posléze vznikla pozoruhodná myšlenka, jak se zbavit pruhovaného hmyzu o hodně levněji, a to pomocí tzv. lapače vos. Je to tak?
Určitě. Zkoušeli jsme řadu metod, jak vosy zničit. V domě je to snadné, počkáš si, až někde sedne a flákneš ji tím, co máš zrovna po ruce. Pokud jsi lidumil, tak ji schováš do sklenice a vypustíš ven, ale takových lidí je málo. Lidi zkrátka vosy nesnášejí. Ukončení životní pouti v lapači vos není až tak kruté. Určitě znáš kontroverzní snímek Velká žranice, a stejně jako ve filmu, tak i v lapači se vosy prostě ují k smrti. Hezký skon, nemyslíš?
Rozhodně je to příjemnější smrt než třeba ušlapání… Pověz mi, čím je vlastně lapač vos tak výjimečný?
Stačí se na něj podívat a vidíš. Určitě zaujme unikátní design, který evokuje vosí hlavu a pak také nezaměnitelná kombinace barev. Vosolap je navíc navržen tak, aby vosy neměly šanci vyletět zpět na čerstvý vzduch. Otvory na víku lapače mají kónický tvar, takže vosa sice pohodlně vletí dovnitř, ale ven se už nedostane. A kdyby se jí to náhodou chtělo podařit, další bariéru vytváří oblé stěny. Vosy se nedokážou orientovat v prostoru, takže vosolap je pro ně učiněným vězením, takový hmyzí Alcatraz.
Vosolap je tedy skutečně unikátní, ale na co mám vlastně vosy přilákat? Poraď, jakou udičku nahodit, když už jich mám plné zuby…
Vosy milují všechno sladké. Vosám jedou všeobecně sladké šťávy, a pokud obsahují i nějaký ten vitamín, nejlépe vitamín B, úspěch je zaručen. To znamená hlavně pivo, ale to si raději vychutnám sám. Pivo můžeš přisladit medem nebo cukrem, stejně tak dobře bude fungovat i kofola nebo sirup. Sem tam můžeš přihodit i nějakou tu pevnou stravu, třeba koláč nebo kus ovoce.
Čím to, že vosolap láká pouze vosy? Co třeba jiný hmyz?
Protože vosy jsou prostě vosy. Vezmi si takové včely medonosné, ty mají už od raného dětství svůj život jasně naprogramovaný. Neustále pracují a to do chvíle, až se ty chuděry upracují k smrti. Na nějaké bezbřehé lítání a otravování prostě nemají čas. Stejné je to u čmeláků, navíc otvory vosolapu jsou navrženy na štíhlé vosí tělo. Mentalita vos je prostě odlišná. Jakmile dostaví svá hnízda, tak od července do září jenom otravují okolí. To není metafora. Prostě nemají co dělat. A sama určitě víš, jaké to je, když není do čeho rýpnout…
No jenom doufám, že nejsem otravná jako vosa… Nabízí se poslední otázka, co bude dál? Bude nějaký další lapač…
To ještě fakt netuším, ale vidíš toho komára?...